Palmový olej

Palmový olej je druh rostlinného oleje získávaný z plodů palmy olejné. Celosvětově patří k nejpoužívanějším rostlinným olejům a Česká republika v tomto není výjimkou. Můžeme se s ním setkat ve velkém množství potravin a kosmetiky. Pěstování palmy olejné má ale velmi negativní důsledky na životní prostředí, domorodé obyvatele i zdraví spotřebitelů.

Palma olejná a její pěstování

Palma olejná (Elaeis guineensis) je tropický strom původem ze západní Afriky. Většina plantáží pro výrobu palmového oleje určeného na export do Evropy se ale nachází v jihovýchodní Asii – konkrétně v Malajsii a Indonésii. Ze semen palmy olejné je získáván tzv. palmojádrový olej, z oplodí pak palmový olej. Zakládání nových plantáží palmy olejné je nejčastějším důvodem kácení tropických deštných lesů v jihovýchodní Asii – nevratným způsobem tak svět přichází o nesmírně cenné přírodní bohatství. Problém má přitom jednoduché řešení – stačí, aby spotřebitelé nenakupovali produkty obsahující palmový olej.

Tropický deštný prales

Důsledky pro životní prostředí

Tropický deštný prales v jihovýchodní Asii patří k biologicky nejcennějším územím. Tvoří pouhé jedno procento plochy světové souše, ale domov zde nachází 10 % všech druhů rostlin, 12 % savců a 17 % ptáků. Žijí zde jediné divoké populace orangutanů (Pongo pygmaeus, Pongo abelii) nebo sumaterských tygrů (Panthera tigris sumatrae) a nosorožců (Dicerorhinus sumatrensis). Všichni jsou přitom kriticky ohrožení (např. orangutani ztratili za posledních 20 let 90 % vhodných území pro život). V roce 1960 bylo zalesněno 80 % Indonésie.

Následky odlesňování

Dnes zůstává z původních lesů jen polovina a další rychle ubývají – díky kácení a vypalování. Důvodem kácení pralesů v Indonésii je ve 45 % případů zakládání plantáží palmy olejné, v Malajsii se uvádí až 60 %. Plocha palmových plantáží se za posledních 30 let zvětšila více než osmdesátkrát. Prales s jeho bohatým životem, poskytujícím trvale udržitelnou obživu i lidem, kteří v něm nebo na jeho okraji žijí, je tak nahrazován zemědělsky intenzivně obdělávanými plochami, které jsou často brzy vyčerpány a následně opuštěny.

Postup odlesňování na ostrově Borneo

Důsledky pro místní obyvatele

Při zakládání nových plantáží často dochází k násilnému záboru půdy vlastněné místními obyvateli – často se jedná o domorodé kmeny, které místo obývají po celou řadu generací. Tito lidé jsou z území vyhnáni nebo se stávají levnou pracovní silou na vzniklých plantážích, což se často týká i dětí. Zisky z pěstování palmového oleje tak vedou spíše ke zbohatnutí velkých korporací než místních obyvatel.

Kde se používá palmový olej

Výrobci si palmový olej oblíbili především díky jeho ceně, všestranné využitelnosti a dlouhé trvanlivosti. Je proto součástí opravdu velkého množství potravin. Vyrábí se z něj tuky na smažení, margaríny, oplatky, sušenky, müsli nebo listové těsto. Přidává se i do majonéz nebo méně kvalitních čokolád jako náhrada kakaového másla. Používá se i přímo jako fritovací olej v restauracích nebo při smažení brambůrků. Kromě potravin je složkou i široké škály druhů kosmetiky (mýdla, šampóny, krémy, rtěnky aj.).

Od roku 2015 mají výrobci potravin povinnost uvádět druh použitého oleje (do té doby bylo možné se setkat i s obecným označením „rostlinný olej/tuk“). Spotřebitel tak má možnost se rozhodnout, zdali chce svým nákupem podporovat ničení vzácných tropických lesů či nikoliv.

Sklizeň plodů palmy olejné

Je palmový olej zdravý?

Palmový olej neobsahuje na rozdíl od živočišných tuků transmastné kyseliny, které mají negativní vliv na cévní systém. Oproti rostlinným olejům domácího původu (slunečnicový, řepkový) ale obsahuje menší množství pro organismus příznivých vícenenasycených mastných kyselin. Odborníky na výživu proto palmový olej moc doporučovaný není, zvláště když se ve většině produktů nachází v průmyslově zpracované formě.

RSPO – udržitelný palmový olej?

RSPO (Roundtable on Sustainable Palm Oil) je organizace, která si dává za cíl podporovat udržitelné pěstování palmy olejné. Certifikace RSPO zahrnuje environmentální i sociální kritéria a spadá pod ní 16 % světové produkce palmového oleje. Ačkoliv je stanovení kritérii a způsob jejich kontroly předmětem kritiky mnoha environmentálních organizací, tak je určitě olej se známkou RSPO lepší volbou, než olej bez ní. Ideální by ale bylo spotřebovávat oleje pocházející z oblasti, ve které žijeme.

Logo RSPO

Orangutani

„Orang utan“ znamená v malajštině lesní muž. Orangutani patří mezi naše nejbližší živočišné příbuzné a jsou nám v mnoha ohledech až překvapivě podobní. Ve volné přírodě se dožívají až 45 let. Těhotenství trvá osm a půl měsíců. Mláďata jsou matkou kojena do tří let, nošena do čtyř a zůstávají s ní až do sedmi. Matky se mláďata dokáží udržet i při skákání z větve na větev v korunách stromů.

Orangutani se příkladně starají o své děti

V těch orangutani tráví velkou většinu svého života. Přes den hledají potravu a staví si hnízda z listí a větví pro přespání zakrytá stříškou proti dešti. Potrava sestává z plodů, listů, kůry, hmyzu a ptačích vajec. Nejraději mají fíky a mango. Členové rodin mívají velmi blízký vztah – odpočívají spolu a často se objímají.

Vlivem úbytku přirozených biotopů jsou orangutani kriticky ohrožení. Chceme, aby orangutani měli i v budoucnu kde žít? Závisí i na nás a na našich spotřebitelských zvyklostech!